středa 28. března 2018

Umělcova cesta aneb Tvořivost je radost



S Umělcovou cestou jsem začínala v Čechách už před sedmi lety. Pro lidi, kteří se rozhodnou plně rozvinout svoji kreativitu vytvářím tvořivé a bezpečné prostředí. Vystudovala jsem andragogiku, velmi mě obohatilo studium na DAMU a mnoho seberozvojových kurzů, kterými jsem prošla. Díky tomu všemu mám v zásobě spoustu praktických cvičení a nápadů, jak obohatit cestu, kterou vytyčila Julia Cameron ve své knize Umělcova cesta.

Umělcova cesta je impulsem, jak se na věci dívat jinak - na umění, na vztah k jiným i k sobě, výchovu dětí, nebo třeba na vaření. Umělcova cesta se může stát klíčem ke dveřím, které zůstávaly dlouho zavřené. Například si říkáte, že neumíte malovat, nebo zpívat. Kdysi dávno někdo v dětství vám řekl: „Prosím tě, ten tvůj obrázek (zpěv) je hrozný.“ A už to ve vás zůstalo. Ale to není pravda, to nejste vy. Každý z nás umí malovat, zpívat, hrát si, tvořit. Tvorba je základní náplní našich životů. Pokud se chcete otevřít ještě většímu přílivu kreativní energie a odstranit bloky a nánosy, které se během života vytvořily, může se vám to díky podpůrné skupině na kurzu Umělcova cesta docela snadno podařit. Předpokladem je, že chcete vstoupit a vzít zodpovědnost do svých rukou - chcete rozvíjet díky novému postoji nový vztah k sobě a hledat cestu, jak dál.

Není nic přirozenějšího, než být kreativní. Umělcova cesta není jen pro umělce, ale pro všechny, kdo chtějí naplno využít všechny své možnosti. Žít naplno svůj život znamená být kreativní. Přesto spousta lidí hraje sama se sebou hru: buď budu kreativní, nebo budu vydělávat peníze; buď se budu dobře starat o rodinu, nebo budu něco tvořit. Podobných i jiných bloků máme v sobě spousty. Strach, nedostatek sebedůvěry, pocit viny… jejich rozpuštění a překonání je žádoucí nejen pro umělce. Proto je Umělcova cesta vhodná pro každého. Julie Cameron nám tato témata rozdělila do dvanácti hlavních kapitol. Po 12. týdnů tedy budeme objevujeme a sytíme umělce v nás a odstraňujeme nánosy a bloky, které nám brání tvořit.

Konkrétně si na kurzu zkoušíme tvůrčí psaní, vědomé rozvíjení vnitřního dialogu, koláž, tanec, kreslení pravou hemisférou, zhotovení svého osobního symbolu a mnoho dalšího. Zformujeme si vizi svého poslání, které nás dokáže vést nejen v tvůrčích chvílích, ale celým životem. Víme, že někde v nás je prostor svobody, kde není strach ani hodnocení, kde naše kreativita dostává šanci růst. Škola v nás bohužel toto vědomí utlačuje neustálým poměřováním. Ty jsi lepší a ty horší. Ty máš jedničku a tobě dám trojku. Klade se důraz na memorování a podporuje se soutěživost. Ale tvorba něco takového nezná. Je svobodná a je na ni krásné právě to, že každý z nás je jiný. Jen si představte, že by všichni malovali jako Salvador Dalí.

Tvůrčí proces má svoji aktivní fázi, kdy něco děláme, ale i pasivní fázi. Má své „uchýlení se do jeskyně“, může být procesem pouštění, neusilování, čekání. Posiluje v nás důvěru v sebe sama, učí koncentraci a trpělivosti. Protože se tyto fáze střídají, je velmi důležité mít nablízku svého zkušeného průvodce. V bezpečném a posilujícím prostředí kurzu Umělcova cesta váš umělec potká Přijetí, Povzbuzení, Podporu, Přátelství, Pokoru, Pozornost, Představivost a Pravdivost. A může se objevit příběh… váš Příběh. Příběhy jsou důležitou součástí života.

Aneta Pavlová

úterý 27. března 2018

Vydávání knih samonákladem je na vzestupu


Vlastním nákladem si svého času vydal knihu i Karel Hynek Mácha. V současné době se v Česku rozrůstají řady autorů, kteří vidí ve vydávání samonákladem nový trend a ne znouzecnost. Zatímco u velkého nakladatelství spisovatel čeká dlouhé měsíce na to, jestli mu někdo vůbec odpoví, při vydávání knihy vlastním nákladem si sám určuje, kdy vyjde, jak bude kniha vypadat, vybere si ilustrátora, redaktora a určí si výši nákladu.

Samozřejmě je to pouze on sám, kdo podstupuje riziko. Díky internetu, ale už není tak těžké rozprodat například 500, 1000 i více kusů. Důvodů, proč se vrhnout do tohoto nejistého podnikání je několik. V první řadě se dají peníze na vydání vybrat předem díky crowfoundingu na portálech jako je Hithit nebo Startovač. Při úspěšné kampani máte předem zajištěn prodej většinového nákladu. Další ze způsobů je psát si nejdříve blog a pokud je úspěšný a autor má dostatek čtenářů, nemusí se obávat vydat knihu. Před třemi lety také vznikl specializovaný portál podporující autory vydávající si knihy vlastním nákladem. Jmenuje se Papyro a má na něm profily už více jak třicítka autorů.

Ano, tyto stránky jsem vymyslel já, protože mi společné webové stránky sami zdatných autorů (jak jim říkám) chyběly. Nejdříve jsem vymyslel webové stránky Papyro, aby autoři mohli vystavovat své zboží na nějaké společné platformě, na stránkách, které se specializují přímo na autorské knihy a jsou pro to uzpůsobeny. Jako velkou výhodu jsem viděl možnost mít zdarma eshop a další užitečné funkce. Ne každý autor má svoje stránky, a když už je má, většinou na nich není eshop. Je to náročnější na vytvoření a provozování a také to většinou není zadarmo. Ale při prvním společném setkání autorů se ukázalo, že velkým benefitem je možnost se setkávat, spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti a kontakty.

A Markéta Kotková, výtvarnice, která si sama vydala už tři tituly, mi řekla: „Oproti jiným portálům, na kterých mám také profily, nabízí Papyro svobodnou prezentaci tvorby včetně odkazů na osobní weby, což je klíčové pro to, aby se se mnou čtenáři více seznámili.“

Některým autorům stačí, aby za pár korun jen udělali radost svým blízkým a vydají si knihu v malém nákladu. Tiskárny nabízejí službu print on demand, kdy je tiskárna schopna zhotovit pouze malý počet knih, většinou od deseti kusů. Tím se snižují autorovy finanční náklady na vydání knihy. Print on demand služby následně knihy dotiskují podle potřeby.

„Spolupráce s malonákladovým nakladatelstvím je pro mě ideální hlavně díky pružnosti. Mohu si dovolit vydat více titulů a podle úspěchu je dotiskovat,“ přidal mi do článkuý zkušenosti spisovatel Michal Čagánek.

„Moji kuchařku mi vydalo nakladatelství. Z jedné prodané knihy mám pět korun, ale nejvíc mě naštvalo, že po grafické stránce vůbec nevypadá tak, jak jsem si ji představovala. Přitom jsem měla dopředu všechno výborně promyšlené,“ řekla mi kamarádka, autorka vegetariánské kuchařky.

Na vydávání knížek vlastní nákladem skutečně není nic špatného. Kolik autorů začínalo se samizdatem a až postupně se propracovalo k nakladateli? Také se ukazuje, že část spisovatelů nakladatelství jednoduše k ničemu nepotřebuje. Dokáží si domluvit externího korektora, redaktora, sazeče a ilustrátora a hlídají si, aby kniha měla opravdu kvalitní grafickou i obsahovou úroveň. Pokud to neumějí nebo nechtějí, mohou oslovit některá malá nakladatelství s tím, aby jim vydali knihu na klíč, to znamená, že si autor vše zaplatí.

A co vy? Vydali byste si knihu vlastním nákladem? Považujete to v dnešní době za nový trend a možnost, jak nebýt odkázán jen na libovůli nakladatelství, nebo je to znouzecnost, ke které se uchýlí jen chudák autor, kterého všechna nakladatelství odmítla? Jak to vnímáte?

Luboš Pavel